Knihovna Holešov

Hrabě Jan z Rottalu

Do Holešova se brzy vrátí unikátní hejtmanský meč Jana z Rottalu ze 17. století, který od loňského roku leží v laboratořích Technického muzea v Brně a je podroben nejen obnově, ale také složitému výzkumu. Městské muzeum a galerie jej po zrestaurování plánuje letos znovu vystavit. Jaký vlastně byl jeho majitel, zmíněný hrabě Rottal? Jak významná osobnost pro region to byla a jakou měl povahu?

Tento aristokrat s vlivem až u vídeňského císařského dvora byl neoblomný a cílevědomý muž. Narodil se v roce 1605 ve Štýrsku, kde měl starý rod Rottalů ekonomické i společenské zázemí a nabyté i zděděné jmění za svého život znásobil. Pomohla mu také dobrá geopolitická orientace a vynikající diplomatické schopnosti, které uměl skvěle využívat pro svou politickou i vojenskou kariéru. Z tohoto světa odešel jako jeden z nejvýznamnějších magnátů na Moravě a šlechticů ve střední Evropě.

Na společenském žebříčku Moravy i císařského dvora vystoupal Jan z Rottalu nejvýše, jak to jen šlo. S původním titulem „svobodný pán“ se postupně stal říšským hrabětem, zemským hejtmanem, tajným radou, císařským diplomatem a komisařem v Uhrách, a nakonec nositelem Řádu zlatého rouna. Žil v blízkosti císaře a českého krále Ferdinanda III. Habsburského a těšil se jeho velké přízni. Díl práce odvedla také skutečnost, že Ferdinand III. patřil ke štýrské větvi vládnoucí dynastie. To Rottalům velmi pomohlo etablovat společenskou i ekonomickou moc.

iDNES.cz o Rottalově hejmanském meči

Díky Rottalovi se stal Holešov v druhé polovině 17. století velmi významným panstvím. Hrabě jej koupil i se zámkem a statky Bystřice pod Hostýnem, Prusinovice a Dřevohostice po dlouhém vyjednávání v roce 1650 od Václava Eusebia z Lobkovic. Zaplatil 200 000 zlatých a okamžitě začal pracovat na rozvoji nového majetku. Současně, již v roli vrchnosti, pokračoval ve vymáhání tvrdé sociální a náboženské disciplíny na poddaných, zbídačených třicetiletou válkou, s čímž začal již jako vojenský komisař a hejtman. Známá je jeho krutost, s jakou potlačil opakovaná povstání Valachů. „Zvítězil“ díky příznačné nesmlouvavosti, ale také skutečnosti, že k potlačení rebelie dostal od císaře plnou moc. Jménem nejvyššího Habsburka mohl vydávat příkazy, patenty a uzavírat mírové dohody.

O obnově Rottalova hejtmanského meči, symbolu moci a zástupu panovníka

Lidé hraběte nazývali „zlý Rottal“, protože byl opravdu krutý a podobně na něj pohlíželi i sousedé z okolních panství. Holešovský pán byl totiž stejně nekompromisní i vůči nim. Například s velehradským klášterem byl v konfliktu celý život. Přel se například o hranice panství, poplatky za užívání pozemků, zaběhlý dobytek i poddané nebo placení mýta. Právě církevní kronikáři se postarali o to, že Rottalova nedobrá pověst přetrvala věky. Přesto je nutné zmínit, že to byl také výborný hospodář, který se zasadil o rozvoj Holešova poničeného dlouhou válkou.

Poté, co se v roce 1655 zřekl úřadu zemského hejtmana, střídal stále častěji pobyt v Holešově s pobytem ve Vídni. Pracoval na své třetí kariéře v pořadí, kariéře společenské.

Hrabě Jan z Rottalu zemřel 4. prosince 1674 a zanechal po sobě jediného potomka, dceru Eleonoru, která se provdala za hraběte Ferdinanda z Valdštejna. Nejbližšími dědici po mužské linii tedy byli synové jeho bratrance, baroni Jan Kryštof a Julius Vilém. Rottal mezi ně rozdělil majetek tak, že Jan Kryštof získal panství holešovské a bystřické v hodnotě 348 570 zlatých, zatímco Juliu Vilémovi připadly statky Napajedla, Tlumačov, Otrokovice a Kvasice v hodnotě 197 263 zlatých. Jednotlivá panství se v následujících desetiletích dál předávala mezi potomky až do roku 1762, kdy bez dědice zemřel František Antonín. Starý štýrský rod Rottalů, který se ve střední Evropě prosadil především po nástupu štýrské větve Habsburků na trůn, vymřel na holešovském panství po meči.

Hejtmanský meč nechal Jan z Rottalu pravděpodobně uložený v některé zámecké místnosti jako symbol vztahu k panovníkovi, zemské moci a také jako symbol své osobní moci. První písemná zmínka o zbrani se objevila na začátku 19. století a první fotografie na začátku 20. století. V roce 1954 meč získalo holešovské muzeum, darovala mu ho poslední majitelka zámku, Barbora Wrbnová.

Autor: Dana Podhajská, 22.1.2024