Unikátní nález ceremoniálního raně barokního meče

Unikátní nález ceremoniálního raně barokního meče

Tisková zpráva ze dne 28. 2. 2018

 

Ve sbírkách holešovského muzea se podařilo určit evropsky unikátní, nesmírně cenný manýristický, resp. raně barokní meč – symbol moci moravského zemského hejtmana (tedy nejvyššího úředníka Moravského markrabství a zástupce panovníka), kterým byl v letech 1648 – 1655 majitel holešovského panství, ve své době nejmocnější moravský šlechtic, Jan hrabě z Rottalu. Tato špičková, jedinečná stříbrnická práce (díly – kování meče s výjimkou ocelové čepele jsou vyrobeny ze stříbra) je, obrazně řečeno, na Moravě obdobou korunovačních klenotů.

Hejtmanský meč byl držen za přítomnosti hejtmana při slavnostních a obřadních příležitostech ale i při zasedání zemského soudu. Kromě holešovského hejtmanského meče je znám jen hejtmanský meč Františka Karla hraběte Liebsteinského z Kolowrat (moravským hejtmanem v letech 1667 – 1700), umístěný v Rychnově nad Kněžnou, který je však o několik desítek let mladší (1667). Holešovský meč pochází z poloviny 17. století (pravděpodobně z roku 1650). Pochva meče je dřevěná, potažená tmavě červenou sametovou textilií, a na obou koncích je opatřena stříbrným kováním. Zde jsou umístěny mistrovsky zpracované erby - císaře Svaté říše římské, který Jana z Rottalu moravským zemským hejtmanem jmenoval (říšský dvojhlavý orel), symbol Moravy (korunovaná šachovaná orlice) a Rottalů (prostý, tzv. heroldský kříž). Na druhé straně těchto kování je Rottalova titulatura – uvedena jeho panství (holešovské panství vlastnil až od prosince 1650, proto ve výčtu chybí) a další úřední tituly, zejména dědičný rottalovský titul „stříbrokomorníka“ Štýrska, odkud Rottalové pocházeli). Na jilci meče jsou potom plasticky vyobrazeny symboly hejtmanské moci - spravedlnost (justitia) jako symbol moci soudní a zbraně jako symbol moci vojenské. Čepel meče je ocelová se zlatou rytou výzdobou.

Meč byl v rodině Rottalů a po jejich vymření po meči i jejich dědiců v ženské linii velmi vážen a uctíván. Hrabata Erdödyové jej v roce 1809 vykoupili jako jediný rodinný stříbrný klenot z konfiskace rakouským erárem (v té době napoleonských válek byly rekvírovány všechny stříbrné předměty). Ani v pozdějších dobách, kdy se majitelé holešovského zámku dostávali do vážných finančních problémů a prodávali řadu hodnotných předmětů z jeho inventáře, nikdy se meč, přesto, že jeho hodnota a samozřejmě i cena byla mimořádně vysoká, ani nepokusili prodat či nabídnout k prodeji.

Po znárodnění holešovského zámku v roce 1948 povědomí o mimořádném významu meče zaniklo. Byl vystaven jako řadový sbírkový předmět v expozicích holešovského muzea.

 

V Holešově tehdy nikdo neměl informace o ceremoniálních mečích moravských hejtmanů jako symbolech nejvyšší moci na Moravě. Meč nikdy nebyl předmětem odborného zájmu a po vystěhování muzejních sbírek ze zámku do prostor na náměstí a po zpětném návratu muzea (a sbírek) do zámku jej už nikdo nepostrádal.

V roce 2017 jej na základě upozornění historika prof. Tomáše Knoze vyhledal v depozitáři (byl ukryt v bedně zabalený do použitých textilií) kurátor muzea Mgr. Ondřej Machálek. Protože předmět postrádal základní popis a odborné určení, nechal pořídit první fotografickou dokumentaci a okamžitě požádal o expertízu přední moravskou znalkyni historického stříbrnictví Mgr. Annu Grossovou z Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Kroměříži, která jej jednoznačně určila jako autentický hejtmanský meč Jana hraběte z Rottalu, originální a zcela unikátní dobovou stříbrnickou práci. Toto její stanovisko potvrdili i další oslovení historikové – prof. PhDr. Mgr. Tomáš Knoz, Ph.D. z Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a Mgr. Dalibor Janiš, Ph.D. z Filosofické fakulty Ostravské univerzity, kteří shodně konstatovali prakticky nevyčíslitelnou hodnotu tohoto „reobjevu“. Poznání hejtmanského meče Jana z Rottalu však zdaleka není ještě uzavřeno – doposud chybí zejména jeho umělecko-historické, technické a morfologické analýzy. Na podrobné odborné zhodnocení meče si ještě chvíli počkáme. V současné době jsou připravovány zásadní články do odborného tisku.          

 

Sestra Zlatého slunce Moravy objevena v Holešově

Dalším unikátem v Holešově je stříbrná monstrance. V roce 2013 zveřejnila Mgr. Anna Grossová z Národního památkového ústavu v Kroměříži senzační objev. Stříbrná pozlacená rokoková monstrance, vyzdobená perlami a drahokamy, nacházející se v majetku římskokatolické farnosti Holešov, je spolu se stříbrným pohárem tamtéž, dílem proslulého brněnského zlatníka, Andrease Vogelhunda (1703 -  1771), autora nejslavnějšího klenotu Moravy, tzv. Zlatého slunce Moravy, které se nachází ve sbírkách olomouckého arcibiskupství. Jedná se tedy o jeho sestru, která se od Zlatého slunce sice v některých ohledech liší, v mnoha jiných se ale podobá. Doposud nebylo známo jiné dílo Andrease Vogelhunda, než právě Zlaté slunce Moravy, oba holešovské liturgické předměty jsou tedy unikáty. Monstranci zřejmě (podle erbu na podstavci) věnovala holešovské faře druhá manželka majitele panství, Františka Antonína z Rottalu, Marie Terezie, rozená von Wienern, která se za Františka Antonína provdala v roce 1752.

Mimořádný význam a hodnotu této monstrance si holešovští uvědomovali ještě v 19. století. Dle císařského patentu z 13. prosince 1809 musely být všechny stříbrné předměty předány eráru k roztavení (v souvislosti s financováním napoleonských válek), jejich vlastníci je ale mohli vykoupit. Holešovská fara tehdy vlastnila velké množství liturgických předmětů o celkové váze přes 60 kg. Eráru předala všechny tyto předměty jen s výjimkou této monstrance, kterou fara za finanční pomoci města Holešova vykoupila. Tehdejší holešovský farář, pozdější olomoucký arcibiskup, Ferdinand Maria hrabě Chotek současně vyplatil ze svých peněz ještě zmíněný Volgehundův pohár, který farnosti daroval při svém odchodu v roce 1826.