Něžný dotyk vánoc

Vánoční období je dobou plnou rozporů a protikladů. Ať se nám to líbí, nebo ne, ať se sebevíc bráníme, jsme před svátky vtaženi do víru shánění a příprav, buší do nás bezuzdná a všudypřítomná reklama, hektická atmosféra. Na druhou stranu máme tyto svátky spojené s rodinou, s tradicemi a s touhou po klidném spočinutí. Do té příjemnější stránky vánoc v Holešově patří mnoholetá tradice předvánočních setkávání Vlastivědného kroužku. Ty ve studovně Městské knihovny každoročně pořádají manželé Machálkovi na různá vánoční témata.

I letos se podařilo těm, kteří se do knihovny přišli podívat, „urvat“ z předvánočního shonu chvíli naprosté pohody, poetiky a té správné sváteční atmosféry. Název setkání „Něžná krása na vánočních stromcích. Příběhy vánočních ozdob“ se podařilo opravdu naplnit. V první části etnograf Ondřej Machálek prezentoval a promítal historii vánočních stromků a jejich zdobení u nás i v Evropě. Od zelených větviček zdobících vánoční jizby našich předků ve středověku a raném novověku, přes první vánoční stromky v Německu, které se rozšířily nejprve do městského prostředí v českých zemích a až poměrně velmi nedávno i na český (a moravský) venkov. Ozdoby nejprve z přírodnin – jablíček, ořechů, drobných sladkostí přes papírové, hliněné, papírmašové, kovové až po první skleněné, jejichž výroba byla spojena s prudkým rozvojem sklenářství v našich zemích. Ale i skleněné ozdoby, ona něžná krása vánoc, se vyvíjely. My starší ještě pamatujeme rozšířené ozdoby z drobných skleněných perel spojovaných drátky, později převážily klasické koule (po moravsku baňky) i volně foukané tvary různých postav, zvířátek, domečků či fantazií. Leona Machálková potom citovala různé autory a dobové novinové a časopisecké články, týkající se vánočních zvyků a ozdob, čímž nádherně dokreslovala atmosféru vývoje této poetické části svátků. Součástí prezentace bylo i představení současných výrobců skleněné krásy.

Ve druhé části potom manželé Machálkovi pod vedením Leony předváděli výrobu typické vánoční ozdoby šedesátých let minulého století – kominíčka - kterého si účastníci setkání mohli sami pod vedením manželů Machálkových vyrobit. A nechybělo ani vánoční cukroví od paní Sváčkové a PŘEDEVŠÍM neskonale milá, poklidná, laskavá, přátelská a úsměvná atmosféra, přesně taková, která nám v onom hektickém předvánočním období tak chybí a po které tak toužíme. Takže ona něžnost nás políbila nejen prostřednictvím těch křehoučkých ozdob, ale i tím krásným setkáním. Takže i tohle je jedno z vánočních přání – ať se za rok zase sejdeme a užijeme si tu prchavou krásu společného okamžiku!

Karel Bartošek

Foto: p. Machálková