Jan Čep – tragédie a odkaz velkého moravského spisovatele

Holešovská farnost se v poslední době, po příchodu P. Stanislava Zatloukala, aktivně zapojuje zejména do literárního života našeho města. Jedním z takovýchto skvělých počinů bylo uspořádání literárně- hudebního večera „Jan Čep – úvahy emigranta“ ve studovně Městské knihovny ve středu 10. září. Bratr holešovského děkana, romanista PhDr. Jan Zatloukal, PhD. z Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a vedoucí jejího Francouzské centra s pěveckým (a velmi kultivovaným) doprovodem holešovské farní scholy Beati cantores pod vedením Jana Kotase seznámil posluchače s poslední, stejnojmennou knihou, kterou sestavil z literárních počinů Jana Čepa, určených pro francouzské čtenáře.

Jan Čep (narozen 1902 v Myslechovicích u Litovle, zemřel 1974 v Paříži) byl jedním z nejvýznamnějších českých meziválečných spisovatelů. Byl katolicky orientován a jeho dílo, zejména povídkové cykly, pracuje zejména s pojmem „dvojí domov“, což je napětí pociťované mezi viditelnou a neviditelnou skutečností, životem a smrtí, světem tohoto světa a světa onoho, k němuž je branou smrt. V roce 1948 emigroval do Francie, kterou jako romanista nesmírně miloval a zde žil až do své smrti, nikdy se již do (stejně tak milované – opět vidíme „dvojí domov“) vlasti nevrátil. Hned po svém odchodu do Francie se snažil burcovat zejména francouzskou inteligenci a vysvětlovat zrůdnost a zločinnost komunistického režimu, ale vinou celkové nedůvěry v emigraci, šoku z války a levicového směřování tehdejší francouzské společnosti na jeho články, projevy a snahy Francouzi prakticky nereagovali. Právě tato literární aktivita Jana Čepa byla předmětem strhující přednášky, plně využívající citací z Čepova díla, určeného pro francouzské čtenáře. Až sugestivně docházelo posluchačům, jak se situace opakuje – po sedmdesáti letech od Čepových článků si stále svobodná evropská (i americká společnost) dostatečně neuvědomuje zrůdnost a zločinnost agresivního ruského režimu, který ohrožuje svobodné a demokratické země.

Jan Čep se po marných pokusech o zburcování francouzské veřejnosti zapojil do práce pro Rádio Svobodná Evropa v Mnichově (i když zůstal žít v Paříži), kde se stal jakýmsi doyenem a patronem řady zde působících osobností.

My, Holešováci, nesmíme zapomenout na nedávno zesnulého Ing. Františka Rafaju, který se nejen dílem Jana Čepa zabýval, ale rovněž se s tímto velkým spisovatelem stýkal a pomáhal v samizdatu vydávat a rozšiřovat jeho povídky, úvahy a eseje.

Literární večer o Janu Čepovi byl skutečně skvělý, naprosto charismatické a poučené vystoupení dr. Jana Zatloukala, který holešovské publikum okouzlil bylo kombinováno s krásnými, citlivě vybranými a kultivovaně provedenými písněmi holešovské scholy. Prostě další z krásných večerů!

Karel Bartošek