Archeologická sbírka muzea v Holešově a její osudy

Archeologická sbírka muzea v Holešově a její osudy

Přednáška v Městské knihovně představila bohatství archeologické sbírky holešovského muzea

 Muzeum v Holešově bylo sice otevřeno pro veřejnost teprve na počátku roku 1941, avšak jeho archeologická sbírka sahá svými kořeny až do konce 19. století. Jejím základem se totiž stala sbírka Rudolfa Janovského, významné postavy kulturních dějin Holešova, působící v archeologii již od přelomu 19. a 20. století. Osudy muzejní archeologické sbírky muzea se přirozeně prolínají s osudy celého holešovského muzea a jako u řady obdobných městských muzeí je provázejí pomyslné vzestupy i pády. Ve čtvrtek 12. dubna 2018 toto vše a mnohem více představil ve studovně městské knihovny v Holešově Mgr. Miloš Hlava, Ph.D., archeolog a odborný pracovník Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, katedry historie - sekce archeologie.

V roce 2017 byla celá muzejní archeologická sbírka revidována a laboratorně ošetřena na archeologickém pracovišti Univerzity Palackého v Olomouci. Vznikla tak jedinečná situace, která odborníkům umožnila velmi podrobně a komplexně se seznámit s celou sbírkou i jejími dějinami.

Holešovská sbírka není příliš bohatá na železný materiál. Obsahuje ale množství nesmírně zajímavého a různorodého kamenného materiálu. Krásná kolekce neolitu a eneolitu potvrzuje přítomnost zemědělců v našem regionu již od nejstarších dob. Zvláště vzácným celkem, který se podařilo v souboru přesně identifikovat, je Janovského sbírka nálezů z Předmostí u Přerova. Poté co byly na zámku v Mikulově v dubnu 1945 při požáru zničeny zde uložené archeologické nálezy nejen z této lokality, se právě holešovská kolekce stala jednou z nejpočetnějších starých sbírek z Předmostí v moravských muzeích. Raritou je i Janovského sbírka kamenné industrie severoamerických indiánů, kterou mu z USA posílala jeho sestra řeholnice Paduana Janovská. V rámci průzkumu se podařilo identifikovat sbírku Jaroslava Doležela z Rymic, amatérského archeologa a později i pracovníka holešovského muzea. Pan Doležel své nálezy pečlivě dokumentoval a jeho prací v muzeu dostala archeologická sbírka poprvé odborný ráz. Hlavně díky pečlivě vedené dokumentaci. Vedl také první archeologické výzkumu muzea – na Zdražilovsku a v Dobroticích na Hradisku.

Minulý rok se tak stal historickým mezníkem, který v následujících letech umožní lepší práci s archeologickou sbírkou. Studenti a odborní pracovníci mohou pokračovat na dílčích tématech svých vědeckých pracích. Nejširší veřejnost se může těšit, že získané informace pomohou vytvoření budoucí expozice o nejstarších dějinách našeho regionu nebo poslouží k přípravě dalších příležitostných archeologických výstav.

Mgr. Ondřej Machálek, správce muzea