smart katalog


 

 

 

Společenské hry

Díky sponzorskému daru firmy TOS HULÍN

vás čeká další várka nových her.

Vybrat si můžou nejen děti, ale i dospělí.

 

Kouzlo renesančních zahrad v Holešově

Občas, ale opravdu velmi, velmi vzácně se stane, že v nás mluvené slovo (někdy ve spojení s obrazem) vyvolá velmi libé, příjemné  pocity.  A přesně to se podařilo Ing. Lence Křesadlové, PhD.  na přednášce „Kouzlo renesančních zahrad“,  uspořádané 21. listopadu ve studovně Městské knihovny v Holešově. Přednášející, ostatně  mimořádná osobnost – jedna z nejvýznamnějších historiček zahradní architektury nejen v ČR, ale i v celé Evropě, „duše“ rekonstrukce Květné zahrady v Kroměříži, která se díky ní stala prakticky jedinou českou historickou zahradou, která snese srovnání s nejvýznamnějšími evropskými historickými zahradami – nebyla v Holešově poprvé. Mnoho z nás si živě pamatuje její skvělé přednášky a prezentace problematiky středověkých zahrad i naší zámecké zahrady v Holešově. Současná přednáška tak vlastně navazovala na předcházející skvělá vystoupení Dr. Křesadlové. A bylo co poslouchat a na co se dívat – obrovský archív historických zahrad z celé Evropy, většinou osobně zdokumentovaných Dr. Křesadlovou, je zcela unikátní. Zatímco ve středověku, omezeny malou plochou opevněných sídel, byly zahrady sice zpodobněním té prapůvodní – rajské zahrady, ale musely si vystačit s kouskem trávníku, ovocným stromem, fontánkou a záhonem bylinek (ten byl ostatně potřebný i proto, aby vůně bylin poněkud překryla zapáchající prostředí středověkého městského života), nastupující renesance v Itálii se rozmáchla možná právě v zahradní architektuře do nevídané šířky a i výšky.  Italští šlechtici, bankéři a obchodníci si pořizovali vlastně tři druhy obydlí. Jednak to byly městské domy s relativně malými zahradami, neboť města tehdy ještě stála na středověkém, stísněném půdorysu.  Na venkově si pak  patriciové stavěli velké statky s rozsáhlými sady, užitkovými zahradami, vinicemi, na kterých už uplatňovali architektonická pravidla. Nejvýstavnější ale byly předměstské vily – ty si stavěli v dosahu měst jako výstavné paláce, jejichž rozsáhlé zahrady, plné vodních prvků – různých střiků, vodních varhan, vodou poháněných figur a dalších hříček využívali zejména v horkých letních měsících – vzrostlé stromy poskytovaly stín, tekoucí voda chlad a osvěžení, tvůrci zahrad využívali hornatý terén velké části Itálie a zahrady stavěli terasovitě, tak, aby v jejich nejvyšších patrech využili více vanoucích větrů a vánků. Renesanční zahrada přitom vycházela ze čtverce, pravidelně rozděleného na čtyři díly (jako islámský symbol čtyř řek, vytvářejících svět), kde uprostřed se nacházel vodní prvek – tím se lišila od pozdější zahrady barokní, která se soustředila na osovou souměrnost.

Zatímco v italských kopcovitých poměrech byly renesanční zahrady trojrozměrné, ve Francii, kam se centrum renesance přesunulo v 16.století,  zejména kolem řeky Loiry, kde je krajina „placatá“, museli tehdejší zahradní architekti pracovat více-méně s dvojrozměrným prostorem. O to víc zde začali uplatňovat sochařskou výzdobu a rozsáhlé vodní prvky – rybníky, kanály, nádrže. Francouzská hravost se u těchto zahrad projevuje dodnes – například u jedné z nejznámějších zámeckých zahrad je barevnosti všech záhonů docíleno výhradně použitím různých druhů zeleniny, která je vyplňuje!!!!  Neskutečně dokonalým detailem se vyznačují  renesanční zahrady anglické, bohatství německých bankéřských a obchodnických rodin se potom projevovalo v sice plošně menších, ale mimořádně bohatě – rostlinami i sochami - vybavených zahradách německých. V jedné z takových zahrad bylo vysázeno několik stovek tulipánů – a přitom cena jednoho jediného tulipánu, zástupce tehdy snad „nejmodernějších“ květin – cibulovin, nedávno dovezených z Asie – se rovnala menšímu statku.   Zajímavé rovněž je, že v renesančních zahradách nebyly většinou záhony tvořeny jedním  druhem květin, jak je tomu nyní, ale spíš jejich směskou.  Pro renesančního člověka byla přitom zahrada nejen útočištěm před horkem a zápachem města, nejen symbolem  ráje, ale především způsobem života. Snažil se pobývat v zahradě co nejvíc to šlo, prakticky v ní žil.

Bohužel u nás se významné renesanční zahrady v původní podobě nezachovaly.  Dříve nádherné zahrady u pražského letohrádku Belveder či u zámku v Bučovicích jsou necitlivě upraveny do bez ohledu na jejich původní historickou podobu.  Ale v sousedních zemích patří – nejen renesanční – historické  zahrady k špičkovým, nejvíce navštěvovaným a obdivovaným  památkám. U nás máme (kromě i v mezinárodním srovnání  skvělé barokní kroměřížské Květné zahrady) vůči historickým zahradám značný dluh, o to by byla unikátní, dobře zrekonstruovaná historická zahrada skutečnou turistickou perlou.  Takový unikát máme  náhodou v Holešově – naše dodnes relativně dobře dochovaná barokní zámecká zahrada je srovnatelná se zahradami kroměřížskými. Bohužel zatím jsme v Holešově schopni  uspořádat v ní maximálně  regatu  či podobnou lidovou veselici, ale její podstatu neumíme a bohužel snad ani nechceme prezentovat a její obrovský potenciál ve prospěch našeho města využít.

Ale aspoň jsme si vyslechli skutečně krásnou, strhující přednášku a podívali se na nádherné obrazy vskutku pohádkových zahrad nejen  bývalých, ale  i dodnes v Itálii, Francii, Anglii a Německu existujících.

Karel Bartošek

 

 

Týden knihoven 2017 zaujal děti, dospělé i kamery České televize

 

V prvním říjnovém týdnu se holešovská knihovna tradičně připojila k celorepublikovému Týdnu knihoven a připravila bohatý program pro své čtenáře i pro ty, kteří se čtenáři teprve stát chtěli.

Každého nového člena knihovny čekala registrace zdarma a na ty nejmenší, kteří zatím nejsou školou povinní, jako bonus také drobná odměna.

Zájemci o historii našeho města si jistě nenechali ujít poutavou přednášku Mgr. Jana Štětiny, specialisty na stavebněhistorický průzkum z ÚOP v Kroměříži a ti, které zajímá historie a současný stav budovy naší knihovny, měli možnost si prohlédnout její zákoutí i s odborným výkladem.

Na všechny čtenáře bez rozdílu se jako každoročně vztahovala amnestie pro dlužníky a ti ještě nezaregistrovaní měli během celého týdne možnost využít internetu pro veřejnost zdarma.

Týden knihoven byl letos však zaměřen především na předškolní děti a zejména na ně čekaly po tři dny v dětském oddělení regionální osobnosti, jmenovitě spisovatel Jan Sviták, ředitel MKS Holešov a bývalý divadelník Mgr. Pavel Chmelík a básnířka Helena Žůrková i se svým čtyřnohým kamarádem Bojarem, aby dětem četli z knih Karla Čapka, Jana Wericha a v případě Honzy Svitáka, ze své vlastní tvorby.

Třešničkou na dortu a příjemným osvěžením v šedivém podzimním počasí byly pohádkové kostýmy, kterými se paní knihovnice pyšnily celý týden, a díky nimž si děti i dospělí mohli půjčit knihu od Červené Karkulky, Vodníka, Čarodějnice, Makové panenky či myšky Minnie.

Věhlas kostýmovaných knihovnic přilákal do Holešova i kamery České televize a proto si náš pohádkový tým odbyl premiéru dokonce i na televizních obrazovkách!

 

 První ročník Lovců perel zná své vítěze

 

Soutěž pro všechny čtenáře, ve které se vybrané dětské knížky stávají perlorodkami a přinášejí svým čtenářům zisk v podobě perliček a dalších odměn, má za sebou v holešovské knihovně první ročník.

Hra vznikla v Knihovně města Hradce Králové a jejím hlavním cílem je proměnit čtení v dobrodružství a z práce s knihou udělat pro děti zábavu. Zaměřuje se na vnímání čteného textu díky otázkám, které děti k vybraným knihám obdrží, a motivuje je k dalšímu čtení díky tomu, že za každou přečtenou a zpracovanou knihu děti obdrží jednu perličku, za doplňující otázky pak groše, které mohou směnit za drobné dárky. Perly si čtenáři postupně navlékají na vlasec a ten nejúspěšnější lovec po roce získá odměnu.

Těmi nejlepšími z nejlepších se v prvním ročníku stali Míša Dlabajová, Štěpánka Ambróšová a Klára Svobodová, kterým gratulujeme!

A pro ty ostatní máme dobrou zprávu! Nový ročník Lovců perel právě odstartoval, nové knihy, perly a odměny na všechny lovce už čekají!

 

 

 

 

 

Elektronická čtečka knih

v Městské knihovně Holešov

 

 

 

Díky sponzorství firmy TOSHULIN, a.s.

jsme pro naše čtenáře mohli zakoupit

elektronickou čtečku knih.

Čtečku si mohou vypůjčit registrovaní

uživatelé v dospělém oddělení

na základě Smlouvy o výpůjčce

a složením vratné jistiny 1 000,- Kč.

Nyní čtečka obsahuje 3 775 nahraných knih,

pro uživatele je důležité,

že si na vypůjčenou čtečku mohou

dočasně nahrát další elektronické knihy.

Bližší informace zájemci o zapůjčení

e-čtečky získají přímo v  knihovně

nebo na http://knihovna.holesov.info/ .